Při cestě z dovolený nám na Pražskym okruhu začalo auto dělat divný zvuky a jakoby drhnout. Hned mě napadlo, že by to mohlo bejt olejem, ale protože kontrolka nesvítila, rozhodli jsme se dojet domů a cestou jsme se ještě stavili u maminky. Říkal jsem si, že to je možná tou stopadesátkou na dálnici. Přecejen náš Peugeot 309 už není mladík.
Včera jsem konečně zvednul kapotu a mrknul na olejovou měrku. Po oleji ani stopa. Jenže jakej olej do toho našeho auta nalejt? V servisu, kam auto dvakrát ročně vozíme, nám naštěstí poradili. Teď ještě, kde se ten olej kupuje. S mobilem v ruce s pomocí aplikace Pumpdroid jsme postupně obešli tři pumpy v okolí, než nám pán na Shellce konečně vysvětlil, že když chceme polosyntetickej olej, musíme koupit ten, na kterym je napsáno synthetic, protože syntetickej na sobě má napsáno fully synthetic. To dává smysl. Zaplatili jsme tři sta padesát korun za litr oleje a odešli k autu.
Nad motorem začalo druhý dobrodružství. Kam ten olej nalejem? V návodu k použití ve francouzštině, němčině a italštině byly sice nákresy hned dvou typů motorů i se zakreslením olejového hrdla, ale ani jeden z těch nákresů se neshodoval s tim, co máme pod kapotou my. Podobně užitečnej byl anglický návod udělej si sám staženej z webu.
Rada předchozího majitele, že on to teda nikdy nedolejval, ale že to bude na motoru, červený a s ikonkou konvičky, nám taky moc nepomohla. Červený s ikonou na motoru nic nemáme. Nakonec pomohla rada, že to bude vypadat jako medaile a má to bajonetovej uzávěr, kterej bude zespod špinavej od oleje. Heuréka!
Odšrouboval jsem medaili s bajonetem, od který vede roura někam dolu pod motor. Nalil jsem nejdřív jen pár kapek oleje, ale ten zůstával na povrchu a nikam neodtejkal. Tak jsem dolil půl litru a čekal, až to dolu probublá.
Mezitím přijeli na návštěvu Madlenčini rodiče. Tatínek už z dálky volal: Hlavně, abyste to nenalili do chladiče!
Co myslíte?
S půllitrem oleje v chladiči se objevil novej zábavnej problém: jak ho zase dostat ven. Olej je naštěstí lehčí než chladicí kapalina. Podle telefonicky konzultovanýho automechanika teda stačí, když do chladiče budeme lejt kýble vody z vodovodu tak dlouho, než olej vyplavíme. Když nějakej olej v chladiči zůstane, neni to nic neobvyklýho a hrozí maximálně, že budeme po cestě někde vařit. Před zimou si máme nechat chladič vyčistit, než tam nalejem nemrznoucí směs.
Takže jsme nalili do motoru tři kýble vody a v kufru vozíme petku s vodou na dolití. Z Tesca jsme si přinesli čtyřlitrový balení oleje za cenu toho litrovýho z benzínky, a poučeni z něj půlku nalili do jedinýho hrdla, které je přímo na hlavě motoru. Večer jsme odjeli autem na chatu. Teplota motoru nešla nad devadesát stupňů, takže zatim snad dobrý. Uvidíme cestou domů. ¶