Hledám dívku z autobusu do Brna

Pane, šukal byste chlapa?

Pátek je magický. Národ zapomene na reality šou a žene se do hospod. Ráno je pak po celém Smíchově nablito. S Obleki Asakou jsme zapadli k Žíznivému jelenovi až po deváté. Tou dobou už tu byla zábava v plném proudu. Zpívalo se: …byla to zkušenost tvrdá, a tak málo se — tak málo je lásky.

Když už jsme byli na odchodu, dostal jsem nevšední nabídku. Zhruba dvoumetrovej blonďák v červené mikině s velkým nápisem Quicksilver se mě ptá: Pane, a šukal byste chlapa? Tak to víte, nemá smysl zapírat: Kdyby byl hezkej— Položil mi ruku na rameno: A mě byste, pane, mě byste šukal? ¶

Jeden rok

Včera to byl rok, co jsem přemluvil žirafku ze zatáčky, aby si se mnou dala schůzku. Myslel jsem, že až se jednou najde děvče, které to se mnou vydrží takovou dobu, pořádně to oslavíme. Místo toho jsem celý den školil a mluvil a školil a mluvil, a když jsem se vrátil v osm večer domů, čekala mě nejen Mady, ale i Terka od Great Cornholia.

No co. Pusa, večeře, postel, masáž, zavřít oči a spát. Však co je to jeden rok. To za deset let... To už bude co slavit!

Hra na pláž

Mady začala mluvit o seminářích a přednáškách, což nevyhnutelně znamená, že léto už opravdu skončilo. To už si letos na nábřeží nezašukáme. Nezašukáme, odtuší Mady. Čeká nás jen melancholie barev podzimu.

Taky už se neprojedem po Vltavě na parníku. Proč ne? Parníky budou jezdit, dokud Vltava nezamrzne a lidi budou kupovat lodní lístky (jak se říká letenkám na parník?). A taky už se nepůjdem koupat na Petynku ani na pláž. Třeba jednou…

…

Letos to na pláži vážně rozbalili. Bazén, sprchy, dřevěná převlíkárna s dvoupatrovým barem, kytky v květináčích, plážovej volejbal, křemičitej písek, šest pětek za vstup. Ale do příštího roku je co zlepšovat. Třeba počasí. Letos v létě opravdu nebylo moc dní, kdy bych se s chutí vyvalil na náplavku posypanou drcenym pískovcem.

Co je ale horší, neznám rozumnej důvod, proč na Pražskou pláž chodit. Jo, jasně, jde hlavně o prachy. I když…

Na pláž nemá smysl chodit, říká Brauzr hned pár dní po otvíračce, kavárna tam patří stejnejm lidem, co maj Mirage, ale kafe je tam stejný jako maj ve sklípku. Sklípek a Mirage má stejného majitele. Mirage dala plážovému baru název, sklípek pak ceny a sortiment. Tedy ne tak docela, protože ani pivo na pláži pořádné neměli. Kofola? Není točená. Staropramen? Není Plzeň.

Celé léto jsme se vyvalovali na zahrádce Mirage na nám. 14. října. Tam mají kafe a ne břečku a pivo a ne — ne. Nemá to smysl. Vážně mě mrzí, že jsme letos na Pražskou pláž zajít nestihli.

Tak snad za rok. ¶

Aside: Ne, nemá smysl ulevovat si. Napíšu radši, co se mi na letošním létě líbilo.

Vanilkový cukr už není?

A jakej je rozdíl mezi vanilkovým a vanilínovým cukrem? ptá se mě na oko naivně Mady, když se omlouvám, že jsem nepřinesl ze samošky všechno přesně podle nákupního seznamu. No, Mady, vanilkovej cukr je cukr s vanilkou a vanilínovej je cukr s vanilínem. Jo, takhle my si povídáme pořád. Jinde si hrajou na mamku a na taťku, my si hrajem na idioty.

A já fakt chtěl koupit vanilkovej cukr, jenže oni všude měli jen ten vanilínovej, na palačinkách tu je stejně fuk. Hmm, a pročs teda koupil skořicovej cukr? ¶

Pesto

Mady se vždycky rozčiluje, že kdykoli odjede na víkend k rodičům, vařím si jenom těstoviny, a pak na ně v týdnu nemám chuť. Jenže ono je to opravdu nejjednodušší jídlo.

Dneska jsem v lednici hledal něco, z čeho by se dalo vařit. Padlo mě do oka pesto. Kdysi jsme ho zvědavě s Mady koupili v domě, kde bijou bloggery, a od té doby si ho akorát sušíme s lednici. Ono to za studena není nic moc. Dneska jsem si ale řek, že zkusím na webu najít nějaký recept na těstoviny a pesto.

První odkaz, který jsem odklepl, pochází z časopisu Vesmír. Že by ve Vesmíru už taky vycházely recepty? Ohřívané špagety s pesto zabily sedmnáctiletého syna lékaře v Curychu náhlým selháním jater — nebyl ani den času na pokus o transplantaci. Páni, tak už ani před špagetami si člověk nemůže být jistý, že vyvázne holým životem. Jenže on ten curyšskkej doktor asi bude pěkný prase: Otec i syn po čtyři dny jedli předem uvařené špagety s italskou omáčkou pesto, přestože poslední den už nechutnaly dobře. No, co na to říct?

Mimochodem, Brauzr se už z otravy jídlem, kterou si přivezl ze Španělska docela zotavil. Tak já ty špagety snad i risknu. ¶

Vstoupili jste do mé tajné třinácté komnaty, otevřeli jste pandořinu skříňku, vypustili z lahve džina. Čtete můj osobní deník, proto se o mně, o sobě nebo o někom, koho znáte, můžete dozvědět nepříjemné, trapné nebo naopak zábavné věci. V každém případě uvítám, když nedáte najevo, co víte. Číst cizí deník, to se přeci nemá.