Kam až půjdeš — vyprovázení: Nejdřív mě doprovázel jen do pet-centra v Carrefouru. Pak mě šel vyprovodit na nádraží. U vlaku se rozhod, že se sveze do Holešovic. No, a pak řek, že si v Zatáčce spolu zajdeme na oběd.
…
Kam až půjdeš — mezní cena, mezní užitek: Kolik ta šála může stát?
Mady mrkla na cenovku o půl metru vedle: Tady píšou padesát korun. Ale tahle šála je delší.
Hmm, i za osm pětek by byla dobrá. I kilo bych za ni dal. Stojí sto dvacet,
říká blondýna, co šály před stánkem hlídá. Dobře, tak i za sto dvacet bude ta šála dobrá.
Vešli jsme do krámu. Prodavačka omrkla Mady, mě i šálu: Sto padesát.
Hmm, dobře, tak tedy i za sto padesát je dost dobrá. Je!
…
Kam až půjdeš — zajížďka: Co bys řek na to, kdybych jel večer nakupovat dárky s váma?
Vidět jednou Brauzra někde jinde než v hospodě, to je vcelku milá příležitost. A kdybysme nejeli na Zličín, ale do Letňan?
Tesco jako Tesco. A co když si to cestou zpátky zkrátíme přes Tetschen?
¶
Mady má sen: Kdybych si mohla vybrat, chtěla bych bydlet ve velkym mezonetovym bytě v podkroví domu na Vinohradech s výhledem přes park na Hrad.
Mělo by mě to asi znervóznit, Noname2 má sen úplně stejný: Jenže tahle sranda přijde nejmíň na dvanáct mega.
Ale Mady se nevzdává: Neni jiná šance. Musím prostě zbohatnout.
A já už vím na čem.
Vlastně mě na ten nápad přivedla taky Mady. Příště si musím ty housky natrhat už doma.
Mady chodí krmit vltavský kur starým pečivem. A v tom je nějakej obchodní model?
Jasně!
Je to obchod s lidskými zážitky. Krmili jste už někdy labutě? Víte, jak hladina vře, když hodíte pár drobtů do hejna kachen? Viděli jste racky chytat kousky rohlíků ve vzduchu jen metr od vás? Tohle musí fungovat.
A jak bys na tomhle chtěl zbohatnout?
Vy to tam nevidíte? Prostě každej večer obejdem okolní krámy a za směšnou cenu vykoupíme pečivo, co hokynáři nestihli prodat. Doma ho pak natrháme na malý kousky a nasypeme do svačinových sáčků.
Chápete? A druhej den budeme chodit po nábřeží a prodávat starý pečivo na krmení turistům po euru za pytlik.
¶
Yuhůovi fanoušci už vědí. Dušan a jeho kamarádi už několikátým rokem vždycky před Vánocemi secvičí pár koled a zpívají pro radost. Loni jsme se s Mady o Adventu vydali do Slaného, a protože se nám koledování líbilo, včera jsme si to zopákli.
Soubor se za ten rok trochu obměnil. Dušan, Jakub a Jeroným se asi ani nezměnili, zato dívčí část jsem skoro nepoznával. Nějak mi vypadla jména. Tak jsem se soustředil na empírovou Kačenku a ohonatou Haničku, že mi pak Mady vytýkala, že jsem ji celou dobu ani nevzal za ruku.
Atrakcí v příjemně vytopeném kostele svatého Salvátora nebylo málo. Ostatně, kolik amatérských zpěváků se může pochlubit, že na jejich koncert přišel Kryl a Plíhal. Pokud chcete vidět, k čemu všemu Yuhů používá píšťalku, dnes máte ještě šanci — udělejte si výlet do Slaného, stojí to za to. ¶