Hledám dívku z autobusu do Brna

Rychlíky stopaře neberou (Rozepsáno)

AdaMM dorazil s příjemným půlhodinovým zpožděním, které jsem si jak se patří užil. Nevím jak vy, ale já mám chvíle, kdy jsem neočekávaně sám v kavárně, moc rád. Mám strašnou kocovinu, včera jsem byl na balkánské dechovce, řekl po pozdravu a hned zmizel o patro výš do kanceláře.

S loučením jsem ani moc nespěchal. Bylo mi jasné, že když přijel do Brna ráno můj vlak o deset minut pozdě, v jednu po obědě už to musí být přinejmenším čtvrthodina.

Ve Městě u Hranic už čekala Beladona s autem u nádraží. Stála téměř na stejném místě jako před dvěma lety, když jsme v MuH vystoupili s Brauzrem cestou z Vídně. Usmívala se a slušelo jí to, ale než jsem si v duchu stihl poskládat dohromady lichotku, už mě zasypala vodopádem slov: Toho svinčíku v autě si prosímtě nevšímej, je tu ještě od stěhování. Vzpomněl jsem si na bordel u Noname2, na plechovky Mr. Brown, na petlahve od vody, prázdný krabičky od cigaret… Žádnýho svinčíku jsem si nevšim. Kdy jste se to vlastně stěhovali? Podívala se, jako bych se ptal na něco, co proběhlo před pěti minutami: V listopadu. Taky máme pořád ještě po roce pod oknem krabici s Brauzrovými časopisy, Brauzrovy hodiny v kuchyni a lampičky. Nechce se mi v té zimě skákat kolem auta s luxem.

To be continued…

Rychlíky stopaře neberou (díl první)

Tak, a co teď? ptám se klienta zhruba po půlhodině konzultací, kvůli kterým jsem ráno vstal v pět, abych stihl dojet do Brna na půl desátou. Já myslel, že to bude na celej, den. Kdybych věděl, že je to tak snadný, tak vás sem netahám.

Fajn. Zpátky do vlaku se mi hned nechtělo, a taky jsem měl pořádnej hlad. V poledne v Alfě, hlásil AdaMM, a tak jsem si zatím skočil aspoň na nádraží pro lístek na vlak do města u hranic, kde jsem hodlal poctít Beladonu.

=M=

Zpáteční écéčkem Město u Hranic a k tomu místenku z MuH do Prahy tím vlakem, co jede z MuH v půl pátý.

Pokladní

Chcete jízdenku do Prahy?

Některým lidem moje prosté přání dovede přivodit to, čemu se odborně říká přetečení zásobníku. V takovém případě se osvědčuje pouštět požadavky jen po jednodušších celcích.

=M=

Ne. Chtěl bych zpáteční jízdenku s příplatkem za EC z Brna do Města u Hranic.

Pokladní

Aha, já myslela, že chcete nějakou místenku. Tak co melete o Praze.

=M=

Děkuju. A teď bych prosil místenku z MuH do Prahy na vlak, který z MuH jede v půl pátý.

Pokladní

A jaký číslo má ten vlak? Musíte znát číslo vlaku.

=M=

Číslo vlaku opravdu neznám, ale vím, kdy jede. Když vám to pomůže, je to jedinej vlak, kterej jede z Brna do Prahy v 17.07.

Pokladní

Ale já vám nemůžu vystavit místenku bez jízdenky.

=M=

Jízdenku ale já už mám.

Pokladní

Ale to je jízdenka jen do Brna.

=M=

Ráno jsem přijel z Prahy a mám zpáteční jízdenku s příplatkem na EC.

Pokladní

Aha. A proč jste si nekoupil rovnou i místenku?

=M=

Protože jsem nevěděl, v kolik pojedu zpátky.

Pokladní

Taky jste si mohl koupit jízdenku až do MuH. Ušetřil byste tím hodně peněz.

=M=

Jenže já ráno nevěděl, že pojedu i do MuH, jízdenku Brno—Praha mi proplatí zaměstnavatel, kděžto do MuH jedu soukromě, a navíc nesmím přerušit jízdu po méně než sto kilometrech, což mezi MuH a Brnem není, a co když přijedu z MuH do Brna dřív? Prostě chci místenku na vlak, co jede z MuH v půl pátý do Prahy.

Pokladní

Nojo, máte to dobře vyšpekulovaný. Jenže na ten vlak místenky nejsou.

=M=

Chcete tím říct, že v půl jedenáctý dopoledne už nejsou volná místa ve vlaku, který jede v pět?

Pokladní

Ne, místa tam jsou, ale místenky nejsou.

=M=

Nerad bych jel celou cestu ve stoje. Přecijen je pátek.

Pokladní

Tím vlakem nikdo s místenkou nejezdí. Tím jezděj jenom studenti, a pro ty je místenka drahá. Navíc pijedete už z MuH, tam bude vlak ještě prázdnej.

=M=

Pro mě ta místenka drahá není, a rád bych si ji koupil.

Pokladní

Ale v tom vlaku místenky nejsou.

=M=

Tak vám pěkně děkuju.

To be continued…

Budiž světlo

To ona se s vámi takhle ta žárovka loučí, napadlo mě, když jsme se s Mady váleli na gauči a s obavami koukali na blikající žárovku. To je strašný. Vedle je rozbitej vypínač, tady nám odejde žárovka, budeme žít potmě, a jen Mady dořekla poslední slovo, žárovka dočista zhasla.

No nic, brzy už bude jaro a s ním delší dni, říkám, a do tý doby prostě ušetříme za elektriku. Podle letáčku, který nám nedávno přišel se zákaznickým časopisem Pražské energetiky, bychom při ročním nesvícení jednou úspornou žárovkou ušetřili 157 korun. Vzhledem k tomu, že v ložnici je rozbitý vypínač, můžeme rovnou započítat ušetřené peníze dvakrát. Hmm, netváří se Mady nadšeně, a co třeba koupit novou žárovku?

Blázníš? Na obalu psali, že tahle žárovka vydrží pětkrát dýl než obyčejná a že na spotřebě elektriky zaplatíme pětkrát míň. Vzhledem k tomu, že jsem tuhle žárovku koupil v listopadu, měla by nám ještě alespoň dva a půl roku svítit.

=M=

Nedá se nic dělat, budu ji muset jít reklamovat.

Mady

Žárovka se přeci reklamovat nedá.

=M=

Proč by se nedala?

Mady

A to ji chceš jako odnýst do Carrefouru a říct jim, ať ti dají novou?

=M=

Jasně.

Mady

Copak sis schoval od žárovky účtenku?

=M=

Od týhle zrovna jo. Zdála se mi podezřelá.

Mady

To si děláš legraci! S kym to žiju?! On si schovává účtenky od žárovek…

Sice to chvíli trvalo, ale bylo to až překvapivě snadné. ¶

Sedmička

Po roce od Rekonstrukce jsem se rozhodl řešit problém s druhou spodní sedmičkou. Po dvou měsících léčení se mi definitivně rozpadla a doktorka konečně souhlasila s tím, že mi ji vytrhne.

Zubařka

Cejtíte se dobře, pane =M=?

=M=

Díky za optání, a jak vy?

Zubařka

No, já myslela, jestli vám třeba není zle z tý injekce.

=M=

Připadám si po ní nějak málo malátnej. Obvykle mi ztuhne celá půlka obličeje, a teď můžu i docela obstojně hejbat jazykem. (Vyplazuju jazyk a pokouším se oblíznout si obočí.)

Zubařka

To má bejt jenom lokální umrtvení, nechceme z vás udělat nesvéprávnýho, žejo.

Když se ujistila, že se opravdu cítím dobře, zahájila zákrok. Doprdele, to je zub úplně na hovno! řvala, když se mi zapřená nohou o křeslo pokoušela dlátem vydloubnout prasklý kořínek z dásně. Kurva, kde se tu vzala ta debilní osmička! nadává, když kleče obkročmo nade mnou tahá zbytek zubu. Prostě mnohem osobnější přístup, než loni na Karláku.

Máte moc hezký zuby, pane =M=, říká, když mi z tváře omývá krvavé skvrny, co by za to jinej dal, a zapisuje si další kontrolu na půlku června.

Ještě mám třicet zubů. ¶

Vydržet

=M=

Madlenko, žes to nemyslela vážně, jaks tuhle říkala, že až budu brát hodně peněz, že se ode mě necháš vydržovat.

Mady

Myslela.

…

=M=

No, já bych tě nenutil chodit do práce, ale nechat se vydržovat, to znamená něco jinýho, než jenom to, že v rodině vydělává jen jeden.

Mady

A co to znamená?

=M=

Znamená to, že budeš ráno dlouho spát, pak budeš chodit po krámech, zajdeš si na fitko, kosmetiku, s kamarádkama poklábosit u kafe…

Mady

A jaká je ta druhá možnost?

=M=

No, že mezi to včleníš ještě něco užitečnýho.

Mady

Jako třeba uklízení, vaření, praní a žehlení?

=M=

Ne. Nějakej obecně prospěšnej projekt. Práci pro nějakou nadaci nebo tak něco.

Mady

Hmm. Ale já se chci nechat vydržovat.

 ¶

Luxovní

Tak už ten vysavač kup, dloube mě Mady netrpělivě do boku, když v liduprázdném Datartu notnou chvíli stojíme nad regálem s vysavači.

Po několika neúspěšných pokusech se nám podařilo odchytit paní ve žlutém tričku: Dobrý den, mohla byste mi poradit s problémem? ptám se. Vyhlídli jsme si támhle na regálu vysavač, a chceme ho koupit. Jenže už tu stojíme deset minut, a nepodařilo se nám přijít na to, jak se to dělá.

Paní nám vysvětlila, že se to dělá tak, že o svém záměru řeknete někomu ve žlutém tričku, takže jsme právě dospěli zdárně k prvnímu kroku: dostali jsme papírek s číslem. Tenhle papírek s číslem jsme donesli k pokladně a Mady za něj zaplatila kartou. Za odměnu jsme dostali jiný papírek. S tím jsme prozměnu došli k výdejnímu pultu.

Když už jsme se zase dost dlouho rozhlíželi, nějaký kolemjdoucí pán se nás přeptal, jestli čekáme na zboží: Ne, tak daleko jsme se ještě nedostali. Zatím čekáme na někoho, kdo se nás na to zeptá, říkám vesele.

Pán si od nás vzal zaplacený papírek a ztratil se ve skladu. Když se vrátil s krabicí, vysvětlil nám, že účtenka je záručním listem a na zboží se vztahuje dvouletá záruka. Při té příležitosti, mě napadlo, že by nám mohl předvést funkčnost vysavače. Jasně, od toho tu jsme.

Když povytahoval všechny hadice a příslušenství, navrhnul jsem, aby to zkusil zapojit a zapnout. Cvak, cvak. A nic. Asi vám vypadly pojistky u zásuvek, říkám zkušeně a pán poponáší vysavač o kus dál. Cvak, cvak. A nic. Chvíli nešťatně kontroloval, jestli dělá všechno správně, otřel si čelo a říká: No nic, přinesu jinej.

S druhým vysavačem se scénář opakuje a Mady kroutí očima: Když už konečně máme vysavač, tak musí být celá dodávka pokažená. Pán to asi musel slyšet, a tak sebral veškerou odvahu a šel zkusit úplně jinou zásuvku.

Cvak, cvak. A happyend. ¶

Vstoupili jste do mé tajné třinácté komnaty, otevřeli jste pandořinu skříňku, vypustili z lahve džina. Čtete můj osobní deník, proto se o mně, o sobě nebo o někom, koho znáte, můžete dozvědět nepříjemné, trapné nebo naopak zábavné věci. V každém případě uvítám, když nedáte najevo, co víte. Číst cizí deník, to se přeci nemá.