Hledám dívku z autobusu do Brna

Bleší cirkus

Vašek říká, že na Šmudlovi chytil blechu, ale bůh ví, co našel. Touhle větou v Zatáčce všechno začalo. Zvířata občas nějakou blechu přinesou, myslím, že to ani o ničem nevypovídá. Když nějakou blechu najdete, koupíte sprej, postříkáte a konec. Je po zablešení.

Jana k nám nesmí, dokud neodjedeme, referovala Madlenka za pár dnů. Jana je Vaškova milá. Prej si od nás domů přinesla blechy. Kroutím hlavou. Copak ty blechy odjedou s námi? No, žejo, viď. Vašek by měl Janě říct, že ty blechy měly máminy kočky.

Kdykoli nastane nějaký problém, nejdříve je potřeba najít viníka. ;-)

Víš, říká po chvíli Vašek, já jsem o tom i přemejšlel, ale já jim to takhle říct nemůžu. To by už k nám Janu nepustili nikdy. Takhle si myslej, že zablešený jsou jenom vaši psi a ne naše kočky. Přecijen ty kočky jsou pořád doma, kde by asi k těm blechám přišly.

No kde?! Podle mě je k nám přinesla Jana. Ještě, že k nám už nesmí, než odjedeme. ¶

Vstoupili jste do mé tajné třinácté komnaty, otevřeli jste pandořinu skříňku, vypustili z lahve džina. Čtete můj osobní deník, proto se o mně, o sobě nebo o někom, koho znáte, můžete dozvědět nepříjemné, trapné nebo naopak zábavné věci. V každém případě uvítám, když nedáte najevo, co víte. Číst cizí deník, to se přeci nemá.