Hledám dívku z autobusu do Brna

Děti, komedianti a blázni

Znáte galerii s provozem nonstop? Já už jednu ano. Jmenuje se Galerie Čerťák a najdete ji v lomu Čertovy schody nedaleko Tmaně. Skvělý cíl, pokud v létě zabloudíte na výlet na Koněpruské jeskyně u Berouna. Nenechte se odradit, galerie sídlí ve foyeru vápenky.

V sobotu jsem vstával v půl osmé, abych v půl deváté mohl vyzvednout Liu v Holešovicích. Společně jsme vyrazili za Petrem na Palmovku. Dorazili jsme brzy, a tak jsme si vedle bezdomovce s lahváčem a štěkajícího štěněte dali kafe z automatu v Delvitě na stojáka a omrkli jsme Hrabalovu zeď u výlezu z metra do ulice Na Hrázi. Pak už jsme vyrazili vstříc umění.

Naším cílem byla výstava Děti, komedianti a blázni od berounské amatérské fotografky a naivní malířkyLucie Suché. Děti byly převážně děti z fotografčina okolí, tedy i vlastní. Komedianti byli kamarádi jejího muže, kteří vernisáž doprovázeli coby kapela Ponožky pana Semtamťuka. A blázni? Blázni jsme byli my, že jsme se trmáceli takovou štreku v sobotu ráno.

Ale ne, dělám si legraci. Výstava byla milá. Vernisáž v deset je prý obvyklý čas. Všude pobíhalo spousta malých dětí, které se občas zastavily před nějakou fotografií a povykovaly: Jé, hele, to jsem já, když mi byly tři! O kus dál na zdi visely veselé kousky komediantů a kejklířů, které jsme poznávali i v tvářích přítomných hostů.

Rozhlíželi jsme se po tváři paní fotografky, leč nebylo nám přáno. Lia ale odchytila šéfa galerie Jana Šroubka, z něhož se záhy vyklubal nejen pozorný hostitel, ale i generál celé vápenky. Lia sice zklamala, když nám nedomluvila exkurzi, ale později si to vyžehlila, když už v Berouně v Holandské ulici přesvědčila pana ředitele, aby nám alespoň vysvětlil, jak se vyrábí vápno. Příště to bude i s exkurzí.

V Holandské ulici, kolmé na berounské Husovo náměstí, stojí Holandský dům, ve kterém v přízemí vystavují Berounští fotorici — různorodé uskupení berounských fotoamatérů — mezi něž patří i Lucie Suchá a Jan Šroubek. Tři fotky Lucie Suché v Holandském domě se mi líbily víc než kterýkoli snímek na výstavě. Petr moje nadšení zasvěceně komentoval slovy: Zvláštní, jak i sebevětší blbost zabraná širokoúhlým objektivem vypadá zajímavě. ¶

Vstoupili jste do mé tajné třinácté komnaty, otevřeli jste pandořinu skříňku, vypustili z lahve džina. Čtete můj osobní deník, proto se o mně, o sobě nebo o někom, koho znáte, můžete dozvědět nepříjemné, trapné nebo naopak zábavné věci. V každém případě uvítám, když nedáte najevo, co víte. Číst cizí deník, to se přeci nemá.