Hledám dívku z autobusu do Brna

Jmenuju se =M= a jsem alkoholik

Já už jsem do týhle hospody ani nechtěl jít, říká mi smutně Brw, když ho s tripodem Singerem vyprovázíme před půlnocí k metru. Já už taky ne.

Nechtělo se mi vlastně ani do tý první. Na Palackýho náměstí, jak vždycky byla Elektra, je teď pár tejdnů výtečná pizzerie. Tak tam jsme začli. Šestnáctistupňovej Bud, pomalá obsluha a vedro k zešílení.

Do Mirage na náměstí 14. října se mi ale chtělo. Těšil jsem se na skvělé Illy a objevil jsem tu přímo božskou zmrzlinu s karamelovou polevou a piniovými oříšky. Zvlášť když jsem to zalil dvěma Big Lebowskimy, mělo to tepre grády.

Ale na plzeň do Vrázovky už se mi opravdu nechtělo. Dal jsem si dvě malý a šel jsem pryč. Vyprovodil jsem Brw k metru a šel si lehnout. To by bylo fajn, jenže mě napadlo ještě z postele zatelefonovat noname2, jestli mu stačej v hospodě peníze. Ty už jsi šel spát? Si nedělej prdel, ne.

Takže jsem se zase oblíknul, došel do Vrázovky ještě na jednu malou plzeň, a protože už bylo pozdě. Šli jsme domů. Tedy šli jsme domů přes nonstop plzeňky na Andělu, před kterým jsme si na zastávce tramvaje dali ještě dvě plzně.

Takže takhle by to nešlo. Ne, že bych se opil, ne že by mi to pití dělalo společenské potíže, ani hlava mě ráno nebolela a od žaludku mi zle nebylo, ale strašně to žere čas a pití leze do peněz a celý mi to připadá tak nějak zbytečný.

Takže si píšu první zásadu: do druhé hospody už nechodit. ¶