Hledám dívku z autobusu do Brna

Paroubkovy holki

Jak se píše na serveru Aktuálně.cz, do smíchovského restaurantu JetSet přišla včera večer řada známých a vlivných lidí a samozřejmě i já s Emčou a Brauzrem. Jelikož jsem se cestou z práce stavoval v samošce pro psí žrádlo, dorazil jsem na párty ke spuštění Aktuálně asi až po půlhodině. Těšil jsem se, že propásnu úvodní proslovy, ale přišel jsem právě v okamžiku, kdy do záběru kamer vstoupil starosta Quimby. Naštěstí mě zachránil telefonát od Jirky Pallase, během kterého se stihli za mikrofónem mihnout i Topolánek a Cyrda, takže jsem si vyslech až cancy od Jáhna (nečti jáhen, čti ján).

Ještě sice mluvili Langerová (čti Aneta) a Železný (čti atlet), ale oba asi proslov opsali ze stejné webové stránky (Já nejsem žádnej řečník, takže to vezmem hopem…). To už se mi u dveří v nacpaným JetSetu nelíbilo a přemýšlel jsem, jestli má smysl cpát se dál dovnitř, nebo jestli se mám otočit a zamířit domů na karbanátky. Měl jsem udělat to druhé.

Potkal jsem bývalého šéfa — a pak jsem jich potkal ještě několik. Potkal jsem i Edlmuže, se kterým jsme utekli před skupinou Paroubkovy holki do lobby. Jenže to nám samozřejmě nebylo nic platné, protože jen co Paroubkovy holki odložily šmitec, nacpaly se na sofa přímo proti nám.

Edl

Vidíš, jak na tebe nadrženě koukaj?

=M=

To nekoukaj na mě, koukaj na tebe.

Edl

No, to ne, se podívej, jak olizuje tu vidličku. Úplně tě svlíká pohledem.

=M=

To nesvlíká mě, to svlíká tebe.

Edl

To teda ledaže by dost šilhala. Ta si tě vyhlídla.

=M=

Ne, ne. Na mě koukat přeci nemůže, mě doma čeká Mady.

Edl

Když tak nad tim uvažuju, ona opravdu asi kouká na mě.

(to be continued...) ¶

Vstoupili jste do mé tajné třinácté komnaty, otevřeli jste pandořinu skříňku, vypustili z lahve džina. Čtete můj osobní deník, proto se o mně, o sobě nebo o někom, koho znáte, můžete dozvědět nepříjemné, trapné nebo naopak zábavné věci. V každém případě uvítám, když nedáte najevo, co víte. Číst cizí deník, to se přeci nemá.