Hledám dívku z autobusu do Brna

Vy jste to víno ukradli!

Pět minut před půlnocí jsme si s Brauzrem řekli, že než odejdem, dáme si na Centrum ještě dvojku vína. Bude to sto dvacet korun, pánové. Brauzr se nejdřív podíval na mě, pak na servírku, zasmál se a haleká: Tak já si mám na párty platit dvojku vína? To si ho radši nechte.

Jenže slina byla silnější, a tak mě Brauzr dokopal, aby si šel stěžovat přímo Ondrovi Tomkovi. Aha, no to se s ní nehádejte, já tam mám na kase osm stovek na osobní útratu, tak jí řekněte, ať mi to vaše víno připíše na účet.

Vrátili jsme se k baru a řekli barmanovi, jak se věc má, a dostali jsme sklenice zpět.

Bude to sto dvacet korun, mává nám před ksichtem naštvaná servírka. Kdepak slečno, to víno platí pan Tomek, nedal se Brauzr a ukazuje na postavy za námi. Ale servírka se taky nechtěla vzdát: Vy jste to víno ukradli! Hned u nás stál vyhazovač, odebral nám sklenice a jejich obsah vylil do dřezu. ¶

Aside: Ondra nám obratem objednal víno další, ale mně se jen potvrdilo, že Jet Set je přesně ten podnik, kam bych si sám od sebe nezašel. Jo, a to mně připomíná, měl bych se Tomkovi ozvat a domluvit se, kdy mu pozvání na víno oplatím.

Vstoupili jste do mé tajné třinácté komnaty, otevřeli jste pandořinu skříňku, vypustili z lahve džina. Čtete můj osobní deník, proto se o mně, o sobě nebo o někom, koho znáte, můžete dozvědět nepříjemné, trapné nebo naopak zábavné věci. V každém případě uvítám, když nedáte najevo, co víte. Číst cizí deník, to se přeci nemá.