Hledám dívku z autobusu do Brna

Skutečný život je někde tam venku
Sobota, 10. dubna 2004

Průhonice

Začal velikonoční víkend. Včera se Webský ještě podivoval, proč mu všichni přejí hezké Velikonoce a co že je to ten Velký pátek. My ateisti tohle prostě nikdy pořádně nedoceníme. Co kdybychom v sobotu jeli na výlet? Tak zněl původní plán. V sobotu se trochu posunul.

My se domlouvali na výletě? Webský už mě začíná trochu štvát. Kdybych věděl, že bude chrápat do dvou, šel bych někam … třeba do Sedlece. No, a nemohli bychom spíš někam na jídlo? Já mam hlad.

Jó, Průhonice? To já znám, vezmu ještě kolegu, vyzvednu tě autem a zajedem do Průhonic na čínu. Posléze se vysvětlilo, že si Webský plete Průhonice s Počernicemi. Kolega zůstal doma, a já cestou navigoval: Tady zahni doleva nebo doprava, to je jedno. Webský trochu znejistěl. Zvlášť ve chvíli, kdy jsme dojeli ke značce zákaz vjezdu. Klid, jeď furt dál. Tohle je tady, aby to odrazovalo lidi, co nevěděj, že se to dá projet. Dalo se.

Zručně jsme se vyhnuli dálnici a dojeli na kraj Průhonic. U Hliněné bašty jsem navrhnul, že vystoupíme a dáme si něco k jídlu. No, =M=, já tě mám sice rád, ale na oběd za pět set s tebou nepůjdu. Za těch pět set bychom se ale museli hodně uskromnit. Spíš by to bylo za sedm nebo osm set.

Sedli jsme do auta a jali se hledat nějakou restauraci pro méně majetné. Webskýho Mazda má na přístrojové desce lepší kompjutr, než je ten, na kterém teď píšu.

Dojeli jsme menší oklikou (Teď zahni doleva nebo doprava, to je jedno.) až na náměstí. Webský třikrát přeparkovával. Hned na rinku je pizzerie Grosseto. Ohromná usedlost přestavěná na hogo-fogo hospodu. Na zahrádce sedět nebudem, je ještě zima, rozhodl Webský. A tak jsme vešli. Uvnitř restaurace na nás vrhla zrak uvaděčka: ani Webský, ani já jsme nebyli oholeni. Já měl na sobě vytahané, uválené triko plné kočičích chlupů různých barev. Webský taky nebyl jak ze žurnálu. Já navíc v ruce držel cyklistickou mapu okolí Prahy. Uvaděčka na nás vyjeveně houkla, co že tam jako pohledáváme. Dobrý den, měla byste stůl pro dva na nějakém hezkém místě? Myslím, že jsem ji trochu svou sebejistotou přesvědčil, že se nemusí bát uvést nás do společnosti bohatých motorkářů s luxusními spolujezdkyněmi s odhaleným pupíkem, rusky mluvící řidiče Audi TT a majitele rančů ve stylu podnikatelského baroka. Opravdu nám přidělila poměrně hezké místo.

Grosseto v Průhonicích je vestavěné do patrového hospodářského stavení s otevřeným středem. Z ochozu je vidět nejen na lokál dole, ale i na veškerý šrumec v kuchyni kolem pece. Ostré jarní slunce vytvářelo nádhernou světlohru v citlivě sladěném interiéru, kde převládaly teplé pastelové tóny, dřevěné obložení šikmého stropu a kamenné zdi. Tak nějak to bude za pár dnů vypadat u Beladony.

Nahoru se jídlo dostává důmyslným výtahem — skutečně výtahem, kuchař musel jídlo nahoru vžycky vytáhnout. Zatímco Webský studoval, čím se ta „lanovka“ brzdí, k našemu stolu dorazil číšník-piťař: Pivo, zaskočil mě Webský, nealko, opravil se. Piťař pak Webskýho překvapil Radegastem.

=M=
A já bych si dal minerálku a džus, třeba pomerančovej.
Piťař
A džus obyčejnej, nebo (změřil si mě pohledem) nojo, obyčejnej, že se vůbec— (ohodnotil mě nelichotivě).
=M=
Vy máte freš? Tak mi doneste freš.
Piťař
Ale ten je—
=M=
Dražší?
Piťař
Jo.
=M=
Freš je vždycky dražší. Jestli je to skutečně freš dělanej tady před servírováním, doneste mi freš.

Když se piťař vzdálil, nesměle jsem nahlédl do nápojového lístku. Fresh stojí 65 korun. (A sakra.)

Nechápu, proč v té restauraci všechno tak dlouho trvalo. Jak dlouho jsme čekali na pití, a na jídlo, a na zpracování platby kartou… Číšník-kasíř zmizel s našimi debitkami kamsi dolu a deset minut se neukázal … Když jsme pak odcházeli, uvaděčka neřekla ani sbohem. No co, chodit tam nemusím.

Webský
A tady kudy?
=M=
Doprava nebo—
Webský
Doprava nebo doleva.
Já tě, zdá se, asi zasebevraždím.
Hele, když už jsme v těch Říčanech, nestavíme se za Markem?

Zavolal jsem Markovi. Jo, stavte se. Šlo to hladce. Marek nám v Říčanech objevil vinárnu U Anežky, kde měli kávu pro mě neznámé značky, již jsem si nezapamatoval. Byla výborná, přístě si to zapamatuju.

Webský
Test inteligence: co je tohle? (Ukazuje mi cukr s natištěným nějakým hradem.)
=M=
Nevim, co to má společného s inteligencí. To je Bouzov nebo tak něco.
Webský
Ne, =M=, to je cukr. Hehe (zasmál se mi).

Navíc to bylo Znojmo. Prošel jsem? Hehe. Ne, tyhle testy jsou nespravedlivé. ¶

Komentáře

[1] zwíře · Vloženo 16.04.2004, 09:19:29
Co to meleš o stínohře? :-)
Tak už do Průhonického Grosseta nemusím, raději do Hypernovy pro bagetu :-))))
A na pizzu do Vyžlovky...
[2] =M= · Vloženo 16.04.2004, 11:36:24
Máš pravdu, nechal jsem se sprostě nachytat se staženými kalhotami. Přepsal jsem to na světlohru. ;-)

Ve Vyžlovce jsem ještě nebyl. Jestli tam lítaj nějak levný aerolinky... Do Průhonic nemusím vůbec. Ani do Grosseta, ani to Hypernovy.
[3] zwíře · Vloženo 16.04.2004, 11:53:55
Ve vyžlovce lítají celebrity autem ze zatáčky...
[4] =M= · Vloženo 16.04.2004, 12:41:27
Jestli tam jezdí hromada, tak se stavím. Je to na správné straně řeky.
[5] adbar · Vloženo 16.09.2004, 22:56:57
v hliněný baště jsem jednou byl. bylo to tam moc pěkný a dobrý, ale tehdy jsem měl velmi raritní chuť experimentovat s chuť-ovými buňkami. :-((
Dal jsem si nějakou zvěřinu (promiň, zwíře) a cejtil jsem ji v sobě snad ještě tři dny.
Jistě to bylo udělané velmi dobře, ale milá zvířátka se prostě nejí. Ošklivý zážitek. Příště žádné experimentování. Smažený hermelín, pizza čtyř sýrů a nebo smažený kuřecí řízek. To stačí.
[6] Miranda Hobesová · Vloženo 06.10.2005, 09:28:00
Zdravím, ráda jsme si přečetla příspěvky a dá se říci, že naprosto souhlasím. V grossetu jsem byla a zrovna jsem nebyla nadšena ani kvalitou obsulhy a vůbec už ne jídla, takže tam nemusím. V Hliněné baště jsem byla opakovaně, kamarádky tam slavily narozeniny a bylo to tam opravdu chutný a na vinikající úrovni. Navíc prostředí takové domácké, díky příjemnému a ochotnému personálu. U vnitř byla také skupinka rusů a venku prozměnu snobů. V hypě jsme několikrát byla, čínu už bych si tam ale nedala. Miranda

Připsat komentář

Pravidla pro komentáře

Příspěvky odhalující identitu mých přátel mažu. Kdyby jich bylo hodně, zruším komentáře úplně. Pro soukromá a osobní sdělení použijte záznamník.

Nadpis jsem zrušil, nehledejte ho.

Tento weblog je tvořen pomocí
            redakčního systému Bloguje.cz
Prostor na webu poskytuje NetHost
Odkazy na deníkové záznamy ve formátu RSS 0.91
Odkazy na RSS deníčků, které čte =M=
iDot
Vstoupili jste do mé tajné třinácté komnaty, otevřeli jste pandořinu skříňku, vypustili z lahve džina. Čtete můj osobní deník, proto se o mně, o sobě nebo o někom, koho znáte, můžete dozvědět nepříjemné, trapné nebo naopak zábavné věci. V každém případě uvítám, když nedáte najevo, co víte. Číst cizí deník, to se přeci nemá.