Hledám dívku z autobusu do Brna

Nalajnováno

Na to, kdy jsem šel spát, jsem byl hodně brzy vhůru. Nebylo ani šest. Venku svítilo sluníčko a Beladona ještě spala. Seděl jsem na posteli a díval se na její ostrými paprsky ranního slunce osvícený obličej. To jsou ty chvilky, které si zapamatujete na celý život.

…

Řekl jsem si, že doby, kdy bude Beladona na dovolené, využiju k sebevzdělávání. Konečně jsem si otevřel učebnici italštiny pro samouky. Maso.

…

Celý den mi kdosi volal z různých pevných linek a mně neznámých mobilů. Neměli by lidi nejdřív zavolat, než zavolají?

Proště nezvedám. Když někdo něco chce, ať napíše textovkou, o co jde. Nejsem hej ani počkej, aby mi mohl kdosi mýr niks týr niks volat, kdy si zamane.

…

Jednou z volajících byla Marie. Jsou to dvě jistoty: Jednou do roka vydá Viewegh bestseller — už drahně let je nečtu, Viewegh už mě nezajímá — a jedou za rok uvedou do kin nový film Allena Stewarta Königsberga. Obě příležitosti mi připomenou Marii.

S Marií žijeme v zacykleném času kairos. Jako mýtický pták fénix se jednou do roka rozpadne na popel a prach a jednou za rok zase z toho popela povstane.

Naše povstání z popela už mnoho let — možná už víc než deset — připadá na den premiéry Allenova filmu. Letos bych s Marií šel do kina na Cokoliv.

Psala mi minulý týden. Ano, Marie, půjdu rád, můžu zítra, nebo až přístí týden, v hodinách psychologie jsem se naučil, že nemám působil negativně, takže nepíšu, že vlastně kromě zítřka až do konce týdne nemůžu, jelikož jsem pryč. Ale Marie je tvrdohlavá: Fajn, tak to půjdem v pátek. Dobře, máš to mít: Dobře, tak já si udělám čas, snad to brauzrovi nebude vadit. Takže v půl šestý ve Špalíčku? Snad Marii dojde, že když můžu zítra nebo až příští týden, znamená to zároveň, že v ostatní dni nemůžu. Ale jestli tedy za mnou dojede do Brna—

Dneska volala. Dvakrát z nějaký pevný linky, takže to neberu. Pak mi napsala textovku: Já bych to udělala, ale nevím jak, když mi to nezvedáš. Zdá se, že volba uvítacího tónu se zdařila. Myslím, že lidi mi z pevný volaj, protože věděj, že to nezvednu a chtěl si poslechnout od Elly Fitzgeraldové vyčkávací píseň Let’s do it (Let’s fall in love). Takže půjdeme už v neděli.

…

Na kurtech se objevily bílé čáry. Každý den jsem něčím mile překvapený. Nechám se překvapit, jak to bude pokračovat.

…

Adam mi poslal odkaz na článek o nově otevřeném divadle v budově, odkud se kdysi vysílalo Studio Jezerka. Odepsal jsem mu, že už jsem to četl ráno. Jó? Kde? Na záchodě.

…

Štěstí, že už je pátek. Vypadávají mi celá slova. Především jedno zvratné zájmeno mi připravilo hezkou konverzaci s jistou marketingovou ředitelkou mého zákazníka: Tak taky pěkný víkend a nezlobte.

…

Great Cornholio se připravuje na přijímačky na mezinárodní vztahy. Kdesi vyšašil nějaké testy, a teď mě celý den zásobuje otázkami, aby si ověřil, jestli jen on je takový ignorant, nebo jestli ty testy jsou zbytečně těžké. Když jsem tenhle důvod odhalil, nedalo mi to a před odpovědí se vždy mrknu na web.

Sakra, zase správně. Jak to deláš?! Já sem asi úplný lemro. Se na to vykašlu. No, jak to dělám? Nevím, a když nevím, dávám cé. Cé je vždycky správně. No, ale minule to byl ten Comte a ten byl za dé. Nojo, Comta si pamatuju, to takhle nesmíš. Však říkám, že dávám cé, jenom když nevim. Hele, ale to znamená, žes věděl zatim pořád, protože céčko jsi dal teď prvně. Ale nevěděl. Název izraelskýho parlamentu jsem vybral, jenom protože se mi to slovo líbilo. A takhle jako už prolejzáš na škole sedum let? A jak jinak. Kdybych znal odpovědi na otázky, mám to už hotový, nemyslíš?

Vstoupili jste do mé tajné třinácté komnaty, otevřeli jste pandořinu skříňku, vypustili z lahve džina. Čtete můj osobní deník, proto se o mně, o sobě nebo o někom, koho znáte, můžete dozvědět nepříjemné, trapné nebo naopak zábavné věci. V každém případě uvítám, když nedáte najevo, co víte. Číst cizí deník, to se přeci nemá.