…a již od dětství měl nejoblíbenějšího kamaráda Lojzu, s kterým chytali čolky, spolu vopíchali první holku, spolu sežrali prvního psa a slíbili si kamarádství na život a na smrt, jak už to tak chodívá na malých vesnicích mezi nedospělými hochy.
Přesně tak se to zpívá v jedné populární Baladě od Tří sester a tak nějak je to i mezi mnou a Great Cornholiem.
Nedávno jsme si slíbili, že se spolu přihlásíme na vysokou školu. Tedy ne, že bych už toho neměl dost, ale Greatovi se nějak nedaří uspět u přijímaček. Nejdříve k nim dorazil o měsíc později, pak jen o týden, a nakonec už vůbec. Letos s mojí podporou to bude jinak, slíbili jsme si.
Nejdříve jsme na podzim hledali nějaké studijní programy, které by Greata mohly zaujmout. Pak jsme v zimě obešli všechny dni otevřených dveří. Společně jsme vyplnili přihlášky a zaplatili poplatky. Společně jsme chtěli dělat přijímačky a vystudovat.
Odpoledne jsem zavolal Greatovi a ptal se ho, co podniknem: Cože, to už bylo jako dneska? Do hor!
Ukázalo se, že mezi těmi obálkami, které včera došly poštou, byla i pozvánka na dnešní přijímačky. Vrtá vám to hlavou? Mně taky. Nejvíc to sdělení, že změny mohu nahlásit do 21. dubna.
Nu což. Alespoň mi Great povyprávěl, jaké to bylo maso a že to bylo mnohem, rozumíš, mnohem těžší než ty moje srovnávací zkoušky, od nichž jsem mu nezištně poskytl zadání.
Tak koukám na podmínky k přijetí a na webu Masarykovy univerzity se píše, že k úspěšnému vykonání zkoušek stačí 120 percentilních bodů v součtu z obou zkoušek a že se uznává lepší z výsledků, pokud uchazeč absolvoval srovnávací zkoušky. No, to nevím, jestli to vůbec dosáhnu. Všude tam byli nadrcený maturanti.
Fajn, já mám 175 percentilních bodů, tak se odvolám.
Že by mě na vysokou přijali tentokrát kontumačně? ¶
Příspěvky odhalující identitu mých přátel mažu. Kdyby jich bylo hodně, zruším komentáře úplně. Pro soukromá a osobní sdělení použijte záznamník.