Hledám dívku z autobusu do Brna

Prima lezione

Beladona mi tu nechala nějaké učebnice italštiny, a mně to nedalo. Kdysi jsem jel na nějaký výlet do Itálie, a tak jsem asi týden předem přečetl nějakých čtrnáct lekcí italštiny. Dneska z toho po nemálo letech neznám nic.

V žádné učebnici nikdy neopomenou zdůraznit, že italština è una lingua facile e molto bella. Jenže když za touhle větou následuje popis přízvuku v tomhle snadném a krásném jazyku…

V italštině je přízvuk obvykle na předposlední slabice. (V učebnici tvrdí, že na druhé od konce, ale mně přijde, že častěji je na předposlední.) Takhle je to bello a vůbec mě nedrásá, že slova jako perchè, caffè a unità se vyslovují s přízvukem na poslední slabice, protože tam se to pozná podle ďíjákříťíká. Ale co si počít se slovy s přízvukem na předpředposlední (telefono, opera nebo libero) nedejbože na předpředpředposlední slabice (telefonano)? To už není tak facile, že. Jeden nápad bych měl: naučím se to blbě s přízvukem na předposlední.

…

Tihle Italové to mají vůbec nějaké difficile. Ani abecedu nemají nějak jednotnou. Člověku z toho jde hlava kolem. Kousky jsou jako v té naší, kousky jako v anglické, kousky jako z řečtiny a kousky jak z německé dětské říkanky elle melle manze, schaumal, wie ich tanze nebo z české ene bene lexa, střeva lezou ze psa.

A

á

B

bí

C

čí

D

dý

E

é

F

e^ffe

G

dží

H

a^kka

I

í

J

í lungo

K

ka^ppa

L

e^lle

M

e^mme

N

eⁿⁿe

O

ó

P

pí

Q

kú

R

e^rre

S

e^sse

T

tý

U

ú

V

vú

W

vú do^ppio

X

iks

Y

ipsilon

Z

dzéta

Připadá vám to pořád ještě facile?

…

Proti tomuhle těžkému kalibru, co na mě Janešová vytáhla hned v úvodu jsou další špeky už lépe pozřitelné.

Tak například výslovnost je úplně pohodová. Všechno jako v češtině, akorát že di, ti, ni se vyslovuje jako dy, ty, ny, což docela chápu, a c a g se čte před i a e jako č a gž, jinak je to k a g. Ale to všichni vědí, že výborná zmrzlina je dželáto ečelénte. Písmeno h se po c a g nečte.

Ještě ty zdvojený souhlásky. Mno, s těma si vůbec hlavu lámat nebudu, i když pro ně je taky nějaký pravidlo. Prostě se nevyslovujou zdvojeně a hotovo.

Dlouhý a krátký samohlásky? Pohoda. Všechno krátce, když tam neni čárka, akorát se dlouze říkaj přízvučn, když je za nima s + souhláska, skupina souhlásek s r na druhým místě, a ještě když je za samohláskou jen jedna souhláska. Ale víte co? Mám tajný tip: Prostě si poslechněte, jak se to vyslovuje, a naučte se to tak. Jakýpak pravidla.

…

Italština má jen dva rody: mužský a ženský. Tomu říkám jazyk! A víte, čím se liší? Jenom členem a koncovkou. Mužská koncovka je -o a ženská -a. 4leny jsou taky jednoduchý:

Mužské členy určité / neurčité

IL / UN

před souhláskou

LO / UNO

před s/z + souhláska

L’ / UN

Před samohláskou

Ženské členy určité / neurčité

L’ / UN’

před samohláskou

LA / UNA

ve všech ostatních případech

Podle rodu podstatných jmen se přizpůsobují přídavná jména la bella donna / il signore vecchio, jen přídavná jména zakončená -e se nepřechylují.

Mimochodem: il ceco je Čech, kdežto la ceca je mladý úhoř. Tahle italština je zábavný jazyk.

L’italiano è una lingua facile.

…

A ještě časování. To si, světe div se, docela pamatuju.

infinitiv

parlare / studiare / cercare

sg. 1

parlo / studio / cerco

sg. 2

parli / studi- / cerchi

sg. 3

parla / studia / cerca

pl. 1

parliamo / studiamo / cerchiamo

pl. 2

parlate / studiate / cercate

pl. 3

parlano / cercano studiano

Ha, dvě lekce. To by pro začátek mohlo stačit, ne?

…

Dobře, tak ještě slovíčka. Spousta slovíček se bude pamatovat dobře. Třeba takové abitare, z toho ten byt přímo křičí. Taky cercare je dobře zapamatovatelný, pokud znáte anglické search. Pak je tu spousta mezinárodních slov jako sigaretta,

Ale co se mi opravdu líbí, tak babbo, raď pro mě ode dneška dostává nový náboj. Podobně asi přejdu při vyznačování termínu dokončení z dosud oblíbeného naňána na italské mai.

…

La lingua italiana. Comincio a studiare l’italiano. È una lingua facile e molto bella. Studio giorno almeno un’ora perchè desidero parlare presto e bene l’italiano. Parlo già il russo e l’inglese.

A

È libero questo posto?

B

Prego.

A

Che sigaretta fumi?

B

Una sigaretta ceca.

A

È forte?

B

No, leggera.

A

Fumi molto?

B

No, fumo poco.

A

Che cosa mangi, Carlo?

B

Mangio un gelato italiano.

A

È buono?

B

Sì, eccellente.

A

Quanto costa?

B

Una corona.

A

È buona questa cioccolata?

B

Sì, molto buona.

A

Che cosa cerchi, Giorgio?

B

Una rivista italiana.

A

Che lingua straniera studiate?

B

Studiamo lo spagnolo.

A

È difficile questa lingua?

B

No, è facile.

…

A na závěr opakování slovíček:

• lungo
• doppio
• babbo
• freddo
• stoffa
• stella
• mamma
• brutto
• donna
• gruppo
• terra
• russo
• sedia
• biondo
• fiume
• buono
• mai
• noi
• lui
• la lingua
• questo
• qui
• via
• paura
• poeta
• Paolo
• miei
• vuoi
• sigaretta
• tempo
• bello
• studente
• momento
• vzor
• passaporto
• telegramma
• professore
• naturalmente
• telefonare
• opera
• lampada
• automobile
• libero
• ultimo
• unità
• caffeè
• italiano
• lira
• posta
• litro
• madre
• forte
• sette
• sete
• sonno
• sono
• nonno
• nono
• carro
• caro
• lavorare
• a
• Milano
• no
• adesso
• Torino
• dove
• e
• Carlo
• Praga
• parlare
• l’inglese
• un poco
• il russo
• l’amica
• Maria
• sì
• molto
• bene
• studiare
• l’italiano
• lo spagnolo
• l’amico
• la casa
• a casa
• ma
• è
• occupato
• abitare
• la signora
• Roma
• sempre
• in
• la via
• cominciare
• ogni
• il giorno
• almeno
• l’ora
• perchè
• desiderare
• presto
• il posto
• pregare
• che
• fumare
• ceco
• forte
• leggero
• poco
• che cosa
• mangiare
• il gelato
• buono
• eccellente
• quanto
• costare
• la corona
• la cioccolata
• il cioccolato
• cercare
• Giorgio
• la rivista
• straniero
• difficile
• chi
• trovare
• vietato
• È vietato fumare
• Chi cerca trova.
• chiedere
• chiudere
• ringhiera
• vecchio
• bicchiere
• leggo
• soggiorno

Taky váš štve, že ty slovíčka nejsou podle abecedy?

…

A to je pro dnešek vše. Úkoly na příště žádné, ale opakujte si, hlavně abecedu. ¶