Hledám dívku z autobusu do Brna

Proč mi ráno volají starostové?

Mám takovou zásadu: Nezvedám neznámá čísla. Tedy, zvedám je jen v dobrém rozmaru. V půl osmé ráno jsem v dobrém rozmaru nebyl. Z telefonního čísla 461...807 nikoho neznám, a tak jsem prostě vypnul zvonění.

Odpoledne jsem si řekl, že přecijen zkusím na to číslo zavolat zpátky. Haló, tady sekretariát. Na mobil? Ráno? To nevím, sekretářka má teď dovolenou a já tu jen zaskakuju. Tak vidíte, nic důležitého to nebylo.

Jenže červík zvědavosti ve mně hlodal, a já si uvědomil, že jsem se nezeptal sekretariát čeho, že to byl. Když je to sekretariát, tak budou mít číslo na webu, že. A taky jo. Sekretariát poličského starosty. Google jako reverzní telefonní seznam.

Koho znám v Poličce? Hmm, asi nikoho. Akorát Otakara, ale to je světlý ležák.

Jsou to záhady, třeba se jen poličský starosta překlepl na telefonu.

…

Starostů se dneska urodilo. Mezi ztracenými čísly mám také starostu města Odry. Volal. Ráno. Nevzal jsem mu to. Kdybych věděl, že volá starosta Oder, dopnul bych si i knoflík u krku. Když jsem jemu volal odpoledne zpátky, už to nikdo nebral.

Proč mi ráno volají starostové? Starostenské spiknutí? ¶

Vstoupili jste do mé tajné třinácté komnaty, otevřeli jste pandořinu skříňku, vypustili z lahve džina. Čtete můj osobní deník, proto se o mně, o sobě nebo o někom, koho znáte, můžete dozvědět nepříjemné, trapné nebo naopak zábavné věci. V každém případě uvítám, když nedáte najevo, co víte. Číst cizí deník, to se přeci nemá.