Hledám dívku z autobusu do Brna

Opticky propracovaný dojem hýždí

Docela jistě vím, že se mi v noci zdálo o puntíčkovaných trenýrkách. Já mám skoro všechny puntíčkované.

Jednou jsem se vypravil za vizážistkou a ona začala tím, že se mě zeptala, jaké barvy myslím, že mi sluší, jaké bych měl nosit střihy a vzory. Tak jsem jí to řekl. Vizážistka pokývala hlavou a zeptala se, proč to tedy nedělám.

Možná to bude mít co dočinění s tím, jak si kupuju oblečení. Jdu kolem obchodu, zajdu dovnitř, vyberu, zaplatím a jdu dál. Žádné šmejdění od obchodu k obchodu a vybírání ze sta kusů. Vybírat oblečení tak, aby pasovalo do mé barevné škály a vhodných střihů, je prostě časově náročné.

Jednou bych chtěl mít tolik času (nebo peněz, což je vlastně totéž), abych si mohl oblečení navrhovat sám. Nebo aspoň s nějakým šikovným šičem. Šaty dělaj člověka.

No, ale já zatím musím působit hlavně svou osobností.

…

Puntíčky uspořádané do pravidelného vzoru (::) jsou pro spodní prádlo těsně obepínající tělo dobré. Tedy, pro mé trenky rozhodně. Když totiž nemáte velké hýžďové svaly, ale chtěli byste, aby tak působily, pravidelné opakování puntíků se naruší a hýždě budí opticky propracovanější dojem. Možná to je právě ta podpora, kterou mi spodní prádlo může nabídnout. ¶

Vstoupili jste do mé tajné třinácté komnaty, otevřeli jste pandořinu skříňku, vypustili z lahve džina. Čtete můj osobní deník, proto se o mně, o sobě nebo o někom, koho znáte, můžete dozvědět nepříjemné, trapné nebo naopak zábavné věci. V každém případě uvítám, když nedáte najevo, co víte. Číst cizí deník, to se přeci nemá.