Hledám dívku z autobusu do Brna

Alles Beste, Anneliese!

Dneska mi na přišlo sedm žádostí o autorizaci. Pět z nich poslaly nějaký Rusky. Všechny mají profil na GalaxyHope. Když jsem listoval stránkami té seznamky, připadal jsem si jako v cukrárně. Možná že i takovej plešatej skrček jako já by mohl některému z těch děvčat pomoci k občanství v EU…

…

Chystáme se s Madlenkou odfrčet letos v létě na pár týdnů do Drážďan, takže když mi pár minut před půlnocí zablikala sedmá žádost, tentokrát od Anneliese z Německa, řekl jsem si, že je nejvyšší čas začít si hledat oběti pokusů s němčinou.

Nejdřív jsem si několika dobře mířenými otázkami ověřil, že se Anneliese nechce přestěhovat do České republiky, vdát se za mě a mít se mnou děti. Teprve až po odpovědi: Hrabe ti? Já jsem z Německa, jsem nabyl jistoty, že odtud mi žádné útoky nehrozí. Jenže to už se mi přes rameno koukala Madlenka. Mady, vždyť je jí třináct.

Tak nevím. Za poslední tři roky jsem s němčinou vůbec nehnul a měl jsem co dělat, abych s německo-anglickou makaróštinou udržel s A-L krok aspoň do půl hodiny. Jenže když mi začala vysvětlovat, že aso znamená ach so a nö je nein, řek jsem jí, že nejsem blbej, že nerozumim jenom slovům jako stur a störrisch, ale částice a citoslovce mi ještě docela jdou. A tím jsem si to asi podělal, protože říkala, že i když mají ferien bis 8. 1., maminka už jí řekla, že musí vypnout počítač a jít spát.

Takže zas nic. ¶

Gute Wünsche für das neue Jahr!

Vstoupili jste do mé tajné třinácté komnaty, otevřeli jste pandořinu skříňku, vypustili z lahve džina. Čtete můj osobní deník, proto se o mně, o sobě nebo o někom, koho znáte, můžete dozvědět nepříjemné, trapné nebo naopak zábavné věci. V každém případě uvítám, když nedáte najevo, co víte. Číst cizí deník, to se přeci nemá.