Hledám dívku z autobusu do Brna

Jak se bude jmenovat?

Akce notebook pokračuje. Zatímco ještě v pátek jsem nevěděl, kolik budu moci za notebook utratit, v pondělí jsem si nebyl jistý modelem a v úterý mi Jirka tvrdil, že zrovna tenhle je jediný, který nemají k dodání do dvou dnů, tak ve čtvrtek už jsem si broučka nesl jako pyšný novomajitel domů. Osobně, metrem, v dešti.

Doma jsem zjistil, že i instalace Windows může být příjemná. Otevřel jsem notebook, zapnul, odpověděl na třech obrazovkách otázky z Milionáře (žádné Riskuj!) a bylo nainstalováno. IBM mi chytře rozdělila disk na jeden malý, skrytý a jeden velký použitelný. Sice mi chvíli trvalo, než jsem pochopil, kam se mi těch sedm giga ztratilo, že prostě jen nejsou vidět a sedí tiše ve tmě pro případ, že bych potřeboval zachránit, ale nakonec jsem to i bez volání na zákaznickou potvoru pochopil (kdybych nad tím nepřemýšlel zrovna v pátek večer, klidně bych zavolal, ale takhle mi to přišlo dobrodružnější).

Takže očekávaná přeinstalace Linuxem se, noname2, odkládá. Mně se ty Windows líbějí. Ano, Karmi, není to sice takový krasavec, jako PowerBook, ale taky je na něm poznat, že je to značka.

Pořád objevuju nové vychytávky a jako malej kluk, kterej dostal novou hračku, otravuju kamarády. Právě teď mě baví osvětlení klávesnice. Snad tu nebude mnoho překlepů. Výborná blbost je softwarová lupa, která jakoby virtuálně sníží rozlišení na polovic. A taky jsem si aktivoval funkci, které říkám žabka. Když klepnu na Ctrl, udělají se kolem kurzoru kruhy jako, když hodíte kámen do vody. Aspoň už ho nemusím hledat.

Bohužel mě v posledních dnech nenavštěvuje múza, tak nevím, jak bych měl svému malému příteli říkat. Singr se taky podle útulkového očkovacího průkazu jmenoval nějak jako R2D2-XFO-CZ007, ale když jsem na něj tímhle jménem jednou zkusil zavolat, lidi se otáčeli a pes nechápal. Tomu bych se chtěl vyhnout, takže vyhlašuju casting na jméno pro svůj počítač. Jména, hlaste se. Odměnou je účinkování na mém harddisku. ¶