Hledám dívku z autobusu do Brna

Kravparáda

Běsný Kokot do města vypustil stádo laminátových krav. Jedna se pase naproti Brumlovce, další utekla ke Spořitelně na Budějovické a zbytek stáda se rozprchl převážně po obchodních třídách ve středu města.

Vydali jsme se s noname2 a jeho milou zdokumentovat kravky, ale nečekejte tu fotky. Jednak kravin je jinde dost, jednak fotografie kazí paměť. Ale stejně mě mrzí, že jsem se nenechal zvěčnit jako kaubój. No, nic, kdyžtak se nechám vyfotit s nějakou jinou krávou.

Na kravparádě je nejhorší, že na těch asi dvou stech objektů se opakují náměty. Originály typu mapokráva na náměstí Repu, kráva sobotní noci od Embrya u Staré celnice, snově surrealistické krávy v Černé růži, džínokráva naproti Myslbeku, kávokráva u Kolkovny, těch je dost, ale utápějí se v zástupech kravin.

…

Po padesáti kravách nebo více nás zastihl déšť, a tak jsme proběhli iDnesem, divadlem v Celetné a Ungeltem do Modré laguny, snědli jídlo, vypili pivo a počkali na brauzra. Noname2 se pak šel připravit na večerní kulábr a milou nám nechat nechtěl, takže jsme ještě zazvonili na konec na zvonec kravky u Kamenného zvonu a rozešli se po svých.

Brauzr by asi chtěl, abych řekl, že jsme v Husově ulici našli zmrzlinárnu, kde jsme za blbých čtyřicet dostali běločokoládovou zmrzlinu, která je nejlepší na celém světě. V Platýzu na zahrádce Káva Káva Káva jsme si pak vykládali, co bychom dělali, kdybysme nebyli =M= a brauzr.

O kulečníku nic nenapíšu. Ale byla tam moc sličná písnička, co se líbila Dyzízovi natolik, že zapomněl, že chtěl vyhrávat. ¶

Vstoupili jste do mé tajné třinácté komnaty, otevřeli jste pandořinu skříňku, vypustili z lahve džina. Čtete můj osobní deník, proto se o mně, o sobě nebo o někom, koho znáte, můžete dozvědět nepříjemné, trapné nebo naopak zábavné věci. V každém případě uvítám, když nedáte najevo, co víte. Číst cizí deník, to se přeci nemá.