Hledám dívku z autobusu do Brna

Večeře u Greata

Až vám někdo bude vyprávět, jak nakupují muži a jak ženy, klidně se mu vysmějte. Vyrazili jsme s Greatem do Delvity na Pankráci. Podle všeho by jakožto muž měl hned na kraji samoobsluhy obhlédnout bojiště, vytýčit nejkratší trasu mezi bodem A a pokladnami přes kóty: maso, sýr, kuskus, víno a celá operace by neměla trvat déle než pět minut včetně stání ve frontové linii a placení.

Jenže milý Great ještě ani při třetím zmateném návratu s prázdným košíkem do oddělení zeleniny nedovedl odpovědět na otázku: Hele, a co teda budeme vařit? a nic nedbal na moje doporučení: Tak uděláme špagety, jsou rychlý, jednoduchý a nemůžeme na nich nic zkazit. Měla to být první večeře, na kterou zve Terku domů, a tak se chtěl vytáhnout něčím neobvyklým. Moje opakované spády k útěku vždycky včas zarazil. Karty jsou rozdány, budu dělat křoví.

Po celodenním trmácení po chatových osadách na Posázavské stezce, bychom všichni uvítali spíš sprchu, něco jednoduchého k jídlu a klid na lůžku. Uondaný. To bylo klíčové slovo toho večera. Proto jsem odmítl plandat po samošce a uklidil jsem se v dětském koutku ke stavebnici. Terka tam přirostla do minuty a Great stále nakupoval ty tři čtyři věci.

Pojď nám vybrat nějaký víno. Terka pije bílý. A než jsem mohl zhodnotit nabídku, už se sápal po Tramínu. Namítal jsem, že je to takový docela násilný víno ke kuskusu s curry, ale hlavním důvodem odporu byl fakt, že šlo o nejlevnější víno v regálu (když nepočítám Buška a Svíci za padesát).

…

Zatímco já beru lidi domů ulicemi plnými zeleně a mezi vilkami, Great protáhl Terku přes parkoviště Bauhausu, nájezdovou rampu pod magistrálou a přes rozoranou náhorní plošinu na Reitknechtce, odkud je široširý výhled na jihopražská sídliště. Proboha, jak se dostáváte domů? Sídlištní romantika. Cesta kolem staré vodárenské věže a barokního kostela je nejspíš pokrytecká.

…

Jelikož mi ani poslední pokus o útěk neprošel, vystoupal jsem do Greatova skvělého příbytku a dělal Greatovi časomíru, zatímco Terka si šla na chvíli lehnout. V mezičase dorazila i Greatova sestřenka Petra, tudíž jsem se zase už přestal cítit nepatřičně. Příjemně jsme si popovídali o lidech odmítajících transplantace ledvin, o plánované dovolené v Egyptě (všimli jste si, jak zlevnily zájezdy do Istambulu?) a lásce v odloučení (Petřin milý pracuje v Rakousku). S Terkou jsme později probrali krátkou historii a vznik sedmnácté z fakult, již ona začne studovat a já ještě pamatuju, když fungovala jako Institut základů vzdělanosti coby cizopasnice na pajdě, socce a přírodě). Konečně příjemný večer.

Jelikož Great nejí rajčata, tudíž zeleninu, kuřecí maso s kuskusem bylo suché. Víno bylo překvapivě standardní, nebylo špatné. Po ochutnání a pochválení kuchaře jsem si polovinu krmě polil sojovkou a druhou polovinu ultrapálivou thajskou omáčkou. Great zuřil, ale tvářil se, jakože se ohromně baví. Tak jsem si to ještě dosolil. Great si začal bubnovat prsty do stolu a ostentativně postavil na stůl kečup. Přidal jsem si.

Po večeři místo bujaré konverzace Great zavelel k televizi. Vanilkové nebe mi připadalo kruté. Ale zvykám si. Sakra. Jsem tak vztahovačný, že bych něco osobního viděl i ve složení energydrinku. Co když jsem mrtvý, hybernovaný a ztratil jsem vládu nad svými lucidními sny? Technika! Technika! Chci technika! ??? Nic. Bylo by to příliš snadné vysvětlení.

…

Po filmu jsem zatočil svazkem klíčů, zamával a se slovy: Nemusíte mě vyprovázet, jsem se vytratil do tmy.

Bylo ještě brzy, a tak jsem po krátkém úřadování sáhl po stříbrném disku s prvním dílem Shreka. Ještě jsem ho neviděl a potřeboval jsem usnout a zapomenout u něčeho… Sakra, ten film není dabovaný? Tak to neusnu.

V noci jedna podoba, jiná denní,

tak to bude a léku není.

Dokud nenajdeš tu pravou lásku,

jejíž polibek zas tě změní v krásku.

Podruhé už jsem si ten film pustil bez titulků a nad ránem jsem usnul.

Shrek se mi prolnul do snu. Byl jsem dračice nebo snad marcipánový panáček? To je jedno, každopádně jsem si uvědomoval, že spím. A to bylo uklidňující. Zároveň to znamenalo, že jsem si neodpočal.

Zpropadené lucidní sny. ¶

Vstoupili jste do mé tajné třinácté komnaty, otevřeli jste pandořinu skříňku, vypustili z lahve džina. Čtete můj osobní deník, proto se o mně, o sobě nebo o někom, koho znáte, můžete dozvědět nepříjemné, trapné nebo naopak zábavné věci. V každém případě uvítám, když nedáte najevo, co víte. Číst cizí deník, to se přeci nemá.