V poslední době jsem neměl štěstí na dobrou kávu, takže jsem dnes brauzrovi sobecky oznámil, že si v šest zajdu do Retra na Illy, a ať s tou informací naloží, jak uzná. Nakonec jsem v Retru seděl ještě o půl hodiny dřív, protože se mi povedlo sjednat si tam fikaně obchodní schůzku.
Brauzr dorazil včas. Nenošení hodinek má tu výhodu, že časem dojdete k tomu, že vám je jedno, kolik je přesně minut a sekund. Takže brauzr dorazil včas hned poté, kdy jsem dopil presso a vyhlížel z okna pěkné písničky skrz sklenici Mattoniho kysilky.
Brauzrovi se do vysoké židle nevešel zadek, takže jsme se přesunuli ven do pohodlných křesílek na zahrádku. Milý homosexuální číšník nám nad hlavami roztáhl markýzu a odměřená lesbická servírka se tu a tam zasmála brauzrovým pokusům o svádění (o lesbickosti a homosexualitě nám referoval Vláďa, který tu nedávno cosi ztropil).
Tlusté Američanky se učily česky vysomrovat cigaretu a oheň a my se kochali hezkými i ošklivými děvčaty kolemjdoucími (ty ošklivé jsou mnohdy hezčí). A Illy chutnalo i jako kapučíno. Illy chutnalo i s čokoládovým šlehačkovým dortem. A Illy chutnalo i s dortem medovým (nikoli medovníkem) se ztuženým termixem. A vlašský ryzlink chutnal i bez Illy.
Chladnější počasí si přímo říkalo o procházku. Byli jsme se podívat, kde prodává rohlíky bývalý milenec Freddieho Mercuryho, prošli jsme kolem Muzea, zaplatili pět korun za vyčůrání u McDonalds’ a zakotvili v Kamzíkové ulici v kavárně na Dilmah, aby si pak brauzr v průchodu do Celetné mohl koupit od proklatě dobrého cestovní brkaši.
Na korunovační cestě byla tak pětina turistů oproti stavu mimo sezónu, a tak tam bylo krásně. Na tvarohovou krávu, jejímuž zvonu kdosi vyrval srdce, jsem si zvučně zazvonil přívěskem od ČSOB, a pak už jsme vycházkově zamířili k Betlémské kapli, nábřeží a Nadnárodnímu divadlu. A byl to moc krásný večer. ¶
Příspěvky odhalující identitu mých přátel mažu. Kdyby jich bylo hodně, zruším komentáře úplně. Pro soukromá a osobní sdělení použijte záznamník.