Hledám dívku z autobusu do Brna

Skutečný život je někde tam venku
Neděle, 1. srpna 2004

A ještě ke všemu jsem barvoslepý

U nás v rodině jsme po otci zdědili poruchu barvocitu. To znamená, že některé odstíny nám splývají. Normálně se to neprojeví, leda když se Skřetem hrajeme hru zvanou Logik. Skřet totiž vadu nepodědil.

Logik, to je taková hra, kdy vyberete pět barevných kolíků, postavíte je do řady a zakryjete. Soupeř se pak snaží barvy a jejich umístění uhodnout. Vy mu správně uhodnutou barvu a umístění označíte černým kolíkem, správně vybranou barvu na špatném místě bílým kolíkem a špatně vybrané barvy neoznačíte. Logická hra, běžně uhodnete na třetí až pátý pokus. Pokud nejste barvoslepí…

Hahahaha, vždyť ti ukazuju, že máš tu bílou na správným místě, tak proč tam cpeš ten fialovej kolík, sráží mě Skřet nemilosrdně k zemi. Vytahuju oba kolíky, dávám je k sobě, zírám, opravdu je jeden bílý a druhý má takový růžový nádech. To není fialová, Skřete, to je růžová. Hele, já ten rozdíl nepoznám, když to nemám u sebe, co kdybysme se dohodli, že růžový a bílý budem počítat jako jednu barvu? Snažím se vyjednat pro svůj hendikep úlevu. Ne. Je to fialová a je to vidět. Skřet je saďour.

Hele, Skřete, ty švindluješ, nadávám, když už jsem vyčerpal všech osm možností uhodnout: Je tu jenom sedm barev, všechny (i bílou a růžovou) už jsem na týhle pozici vyzkoušel a žádná to podle tebe není. Teď jsem nechal to místo prázdný, a taky tvrdíš, že nemám pravdu. Koukej odkrejt svoje kolíky.

Opravdu jsem se rozčílil, protože tohle byl otevřený útok na moje ego. Snad se mi ještě nestalo, abych potřeboval tolik pokusů. Odhalím záhy cokoli, zdvojené barvy, vynechané kolíky, ale tohle?! Hehehehehe, je osm barev, zapomněls na zelenou. Ha, jak to? Jakou zelenou? U poslední hry musím po dvaceti letech, co ten Logik máme doma, zjistit, že tam jsou zelený kolíky? Ale měl pravdu, když jsem je srovnal s šedivými, musel jsem uznat, že některé jsou zelené.

Ta hra má zkoušet logiku, ne barvocit! Grr. Takže je tam černá, tmavě šedá, světle šedá, tmavě zelená, co se mi plete s tmavě šedou, červená, žlutá, bílá a slabě růžová, co se mi plete s bílou. To tam sakra nemohli dát oranžovou a modrou? No, asi nemohli, oranžová by se pletla se zelenou a modrá s šedou. Himlheršvec. Zajímalo by mě, jaký barvy vyberou informační architekti pro pražský metro, až přibudou další trasy.

Všimli jste si, že má Vanessa Paradis tak trochu přerostlé přední zuby? Slušejí jí, ale neměla by se odbarvovat na blod.

A po dlouhé době jsem se podíval na Sex ve městě. Když na to tak koukám, už mě opustila touha stát se sloupkařem a mít na autobusu svoji fotku jako Carrie Bradshawová. Podívejte se, kolik už je to epizod a ona je pořád sama. To má z toho, že píše o svých vztazích do novin. Stejně nevěřím, že z toho zasnoubení s Aidanem něco bude, i když bych jí to už moc a moc přál. A sobě taky, vžyť už to má dílů jak Včelka Mája. ¶

Komentáře

[1] Laco · Vloženo 01.08.2004, 09:50:45
Sakra, kdy si konečně tohoto blogu všimne někdo z televizní produkce? Jako tuzemská obdoba Sexu ve městě by to nebylo špatný!
[2] =M= · Vloženo 01.08.2004, 13:27:41
Znám půl tuctu jiných blogů, které by stály za zfilmování. :-) Ale některé by musel režíroval David Linch.
[3] guha · Vloženo 01.08.2004, 13:28:45
myslíš asi Davida Lynche...
[4] =M= · Vloženo 01.08.2004, 14:50:34
Jo, toho myslím. :-)
[5] Akkon · WWW · Vloženo 01.08.2004, 14:59:17
S chutí bych si zahrál!
[6] =M= · Vloženo 01.08.2004, 16:48:02
Tomu věřim, teď by si se mnou s chutí zahrál kde kdo, když víte, že blbě vidim. :-)

Připsat komentář

Pravidla pro komentáře

Příspěvky odhalující identitu mých přátel mažu. Kdyby jich bylo hodně, zruším komentáře úplně. Pro soukromá a osobní sdělení použijte záznamník.

Nadpis jsem zrušil, nehledejte ho.

Tento weblog je tvořen pomocí
            redakčního systému Bloguje.cz
Prostor na webu poskytuje NetHost
Odkazy na deníkové záznamy ve formátu RSS 0.91
Odkazy na RSS deníčků, které čte =M=
iDot
Vstoupili jste do mé tajné třinácté komnaty, otevřeli jste pandořinu skříňku, vypustili z lahve džina. Čtete můj osobní deník, proto se o mně, o sobě nebo o někom, koho znáte, můžete dozvědět nepříjemné, trapné nebo naopak zábavné věci. V každém případě uvítám, když nedáte najevo, co víte. Číst cizí deník, to se přeci nemá.