Moudří už vědí, že jsem Medvědovi dal ve čtvrtek litr, ať nakoupí, aby matka v sobotu po návratu z dovolené nenadávala, že doma není ani chleba.
Koukám do otevřené lednice a volám na Týnu vedle do pokoje:
Prošel jsem spíž i lednici, a pak jsem na Týnu uhodil a zeptal se, co teda vlastně koupili. Dneska je všechno drahý. Co koupíš za tisíc korun?
Ta otázka ve mně hloubala. Otevřel jsem stránky obchodu, který nám vozí nákupy, a jen tak cvičně zkusil zjistit, co se s tím litrem dá podniknout.
Samotného mě to překvapilo. Za tisíc korun koupíte padesát litrů mléka. Mně by stačila dvě tak na tři dni. Nedokážu si představit, co bych dělal se 4,7 kila hermelínu. Co s patnácti litry jogurtu nebo 87 litry kofoly. A přestože miluju studentskou pečeť, tak s 5,3 kila bych už měl potíže. Kolik kalorií má 1,3 kila ticataců? Jak dlouho bych jedl 5 kilo nutelly nebo 6,3 kila BeBe dobré ráno? A jak dlouho dvacet třených bábovek nebo vánoček?
…
Místo snídaně jsem si dal šumivej multivitamín. Chvíli jsem přemýšlel, jestli jim mám nějak nadávat, vyčítat nebo vyhrožovat. Ale pak jsem si řekl, že to jednak neumím a cítil bych se u toho divně, jednak jim to stejně nijak nepomůže a mě to nenasytí.
Při téhle příležitosti jsem si vzpomněl, jak mi před lety dvakrát třikrát po zaplacení nájmu zůstaly tři tisíce na měsíc a z nich jsem ještě kupoval konzervy a granule pro Singra. Jenže já zas takovej hrdina nejsem, protože jsem s tou stovkou na den hospodařil tak blbě, až jsem v Jezerce omdlel z hladu.
Zkušenosti jsou nepřenositelné a dobré návyky jakbysmet. Jsem vlastně rád, že Medvěd s Týnou nemusejí řešit základní lidské potřeby a že si to ani neumějí představit. Stejně jako jsem rád, že už nemusíme jíst maso jenom v neděli, že existuje aspoň devítiletá povinná školní docházka a můžeme volně cestovat, pokud to není do Spojených států.
Konec konců, dal jsem Medvědovi s tou tisícikorunou také svobodu rozhodování. Je na něm, jak s tou svobodou naloží a ponese za to také důsledky. Když peníze utratil za pivo a cigarety, nebude mít s Týnou dva dni co jíst. Člověk má právo dělat chyby a nikdo by mu to právo neměl brát.
No nic, někdy je vážně těžké být učitelem občanské výchovy. Jdu se podívat, co se dá uvařit z hrubé mouky, vody, maku a kokosového prášku. Mám hlad. ¶
Příspěvky odhalující identitu mých přátel mažu. Kdyby jich bylo hodně, zruším komentáře úplně. Pro soukromá a osobní sdělení použijte záznamník.