Hledám dívku z autobusu do Brna

Na koni do vejtahu

Strejdo, já chci na koně, prosila ta žába, a protože je čímdál jasnější, že se vlastních potomků nikdy nedočkám, začínám si budovat pozici hodného strejdy, aby se o mě měl ve stáří kdo starat. Taková milá neteř, která za mnou jednou za týden přijde do domova důchodců přečíst noviny a kousek z knihy, se mi bude jednou sakra hodit.

A tak neprotestuju a chodím s ní na velké hřiště, věším se za nohy hlavou dolů z lanové prolejzačky, houpu se s ní na houpačce a přidržuju ji, když leze na totem. V poslední době k tomu přibyla také doprava na hřiště a ze hřiště, když Beruška zjistila, že jsem sice rachetické postavy, leč jejích třicet sedm kilo za krkem unesu. Strejdo, já chci na koni i do vejtahu.

A víte co? Mně se to vážně líbí. Haló, slečno, vy jdete pro to máslo někam do skladu? volám na pískovišti, když hledá po okolí kamínky-zboží, které mi pak prodá za jiné kamínky-peníze. A začínám chápat Jirkovo zvolání: Neumím se postarat o svou kariéru, tak chci pevně držet v rukou alespoň svůj život.

Jenže já pořád ještě věřím, že tu školu dodělám. Jsem už asi jediný. ¶