Hledám dívku z autobusu do Brna

Aha

…, řekl jsem.

To je vážně škoda, řekl Foster.

…, řekl jsem.

(Brautigan, Richard. Potrat: historická romance 1966)

…

Vyrazili jsme s Adbarem do palačinkárny, a teprve u vchodu jsme si všimli, že mají neděli.

…

Podíval jsem se na oblohu, abych se ujistil, že kalendář nelže. Je úplněk. Musel jsem se zasmát. Jistou dobu jsme se s Marií setkávali jenom při úplňku. Ne nějak plánovaně, prostě to tak vyšlo. Plus mínus den. Tak už zase.

Teď se dívám do kalendáře, abych se ujistil, že nebe nelže. A divím se, co je tu jmen.

…

A ona na to: Aha. A já na to: No tak promiň. A ona na to: Aha. Chvíli jsem měl pocit, že mluvím s tou druhou. A tak jsem se omluvil znovu. Ona na to: Hm, aha, hm, přidej. A to mě dopálilo.

Pak mi její manžel popřál k narozeninám.

Vykal mi.

Čekal jsem, že se omluví. Mně to zase jako taková legrace nepřišlo… Když nad tím tak ale přemýšlím, měl by se spíš omluvit jí. ¶

Pokud máte rádi knihy Richarda Brautigana, mrkněte na jeho bibliografii. Několik jeho knih vyšlo i česky a najdete je v knihovnách.

Vstoupili jste do mé tajné třinácté komnaty, otevřeli jste pandořinu skříňku, vypustili z lahve džina. Čtete můj osobní deník, proto se o mně, o sobě nebo o někom, koho znáte, můžete dozvědět nepříjemné, trapné nebo naopak zábavné věci. V každém případě uvítám, když nedáte najevo, co víte. Číst cizí deník, to se přeci nemá.