Trvalo to celé jen pár vteřin, ale potěšilo.
Přecházel jsem přes tenisové kurty. Na půlové čáře ležel žlutý míček. Pomalu jsem se k němu přibližoval. Z obloučku jsem akceleroval. V nejvyšší rychlosti jsem namířil, a —
Kopnul.
Ozval se dutý zvuk a míček se prudce vznesl do výšky. Opsal oblouk vzduchem a s řinkotem se zastavil o plot za autovou čárou. Plot se zavlnil a míček se zlehka sesunul po pletivu k zemi.
A tak to má být. ¶
Příspěvky odhalující identitu mých přátel mažu. Kdyby jich bylo hodně, zruším komentáře úplně. Pro soukromá a osobní sdělení použijte záznamník.