Hledám dívku z autobusu do Brna

Poznáte bázeň a mystérium

…Závada není na vaší kartě … nesnažte se zadávat PIN … nakupování teď řídíme my … nastavujeme vám limit horizontálně i vertikálně…

Stáli jsme u pokladny v IKEA, oba košíky přetékaly nábytkem a doplňky, na účtě krásná kulatá částka a — a já tam stál rudej od hlavy až k patě, pokladní měla průpovídky a Madlenka odnášela ratanové lehátko zpátky do regálu. Zapomněl jsem, že limit 15.000 Kč na debetní kartě ze studentských dob není na den, ale na týden.

Jeli jsme koupit dvě knihovničky, abych měl kam nacpat své knížky. Po třech letech jsem si je minulý víkend konečně odvezl z maminčina bytu — mezitím se také přestěhovala. Nákup to měl být sakum perdum za 2.980 korun, ale na kase svítila částka třikrát vyšší.

Pokladní radila nechat limit úplně zrušit, nebo alespoň pořádně zvýšit. Čím víc o tom ale přemýšlím, jsem vlastně rád, že na té kartě je právě takovýhle. Jsem rozhodnutý nechat ho, jak je. Kdo mě někdy zažil při nakupování, tomu nejspíš nemusím nic vysvětlovat. Když se dostanu do ráže, neobstojí přede mnou žádná cenovka. A tak je vlastně dobře, že mě v nakupování brzdí nastavené limity coby krajní meze. ¶

Vstoupili jste do mé tajné třinácté komnaty, otevřeli jste pandořinu skříňku, vypustili z lahve džina. Čtete můj osobní deník, proto se o mně, o sobě nebo o někom, koho znáte, můžete dozvědět nepříjemné, trapné nebo naopak zábavné věci. V každém případě uvítám, když nedáte najevo, co víte. Číst cizí deník, to se přeci nemá.