Nic se nemá přehánět. Ráno jsem se probudil v dobré náladě, odpočatý a v 9.20. Ještě, že jsem si na dnešek vymínil pozdní příchod do práce kvůli dopolednímu semináři,
řekl jsem si, za deset minut se najím, osprchuju, mrknu na net a oblíknu, a pak vyrazím na ten seminář…
Z bytu jsem odcházel deset minut před desátou ranní, takže jsem do Petschkova paláce dorazil jen zhruba s půlhodinovým zpožděním. Nu což, holt neuslyším pana ministra vyprávět.
Seminář se nakonec ukázal jako strašná legrace. Komici byli nejen v čele, ale i náhodně roztroušení mezi posluchače:
Pokud jsem předpokládal, že se dozvím něco o úředním výkladu nového zákona, přepočítal jsem se. Ministr poskytoval logické odpovědi, profesor zaujímal stanoviska, náměstek říkal, že v zákoně je toho víc a ředitel dozorujícího úřadu o všem prohlašoval, že je to protiprávní.
Aspoň že se ke mně hlásila Hanka, když už jsem ji s tím melírem nepoznal. Šla si ale hned popovídat s účinkujícími a já se vydal na cestu do práce. ¶
Příspěvky odhalující identitu mých přátel mažu. Kdyby jich bylo hodně, zruším komentáře úplně. Pro soukromá a osobní sdělení použijte záznamník.