Hledám dívku z autobusu do Brna

Firemní seznamka

Jelo se ze Střešovic do Nuslí. Před firmou stály dva taxiky. Favorit a oktávka. Na mě zbylo místo spolujezdce v oktávce. Když jsme dorazili na místo, zjistil jsem, že moje oblíbená taxislužba si cení mého podpisu na dvě sta. Účet stačilo podepsat a platit se bude až někdy.

Firemní seznamka se vyvedla. Po příchodu ke Skokanovi jsem si objednal pivo, abych moc neutrácel, a Jirka se v jukeboxu sháněl po skladbě Ten chlap, co skočil z mostu, nestál za nic.

Jirka sice tvrdil, že tam ještě nedávno ta skladba byla, ale tentokrát ji nenašel. Já jsem u druhého piva zaslechl, že na útratu je vyčleněno patnáct tisíc na dvacet lidí, a tak jsem se s tím pivem cítil blbě a rozhodl jsem se, že se nenechám omezovat a objednám si, na co mám chuť.

Když jsem si objednal třetí pivo, začal se hrát fotbálek. Vážně nechápu, proč našemu týmu nechtěli uznat výsledek 12 : 0.

A jak se blížila půlnoc, odvázal jsem se a řekl jsem naší office managerce, že počítám, že ráno dorazí na devátou. Snažila se smlouvat na jedenáctou, ale byl jsem neústupný (přišla v deset).

Jako slušný chlapec jsem se nezdržel dlouho po hodině duchů a vyrazil jsem pěšky vstříc domovu. Měl jsem ze sebe ohromnou radost. Už dlouho se mi nestalo, že bych z nějaké párty neodešel až poslední. ¶