Hledám dívku z autobusu do Brna

Neumím jít spát

Ve čtvrtek to bylo krušné. Neměl bych chodit spát kolem třetí v noci, když pak musím před osmou vstávat. V práci už jsem od půl čtvrté usínal a blbý odstavec keců do analýzy jsme nedal dohromady ani za dvě a půl hodiny. No nic, dopíšu to zítra. Teď pojedu domů a půjdu rovnou spát, vyhrožoval jsem Mady v bublině.

Jenže jak jsem tak usínal v metru s nosem připláclým na okno, vzpomněl jsem si, že jsem slíbil melouch pro svého bývalého chlebodárce. A termín? Samozřejmě ještě ve čtvrtek večer.

A tak jsem dojel domů, vzal Singra kolem bloku a zasednul k počítači. Mady si mě v bublině dobírala, a já byl rád, že na mě mluví, sic bych usnul.

Místo v deset, jak jsem původně slíbil, jsem byl hotový až v půl dvanácté. Úplně hotový. A hádejte: kdy jsem šel spát? No jistě. Já už to snad ani dřív neumím. V půl třetí jsem ještě vypustil Singra vyčůrat před dům a zapadl jsem do postele.

Tam teď mířím taky. Taky jsem chtěl jít brzy spát. Lepším se. Takže, dobrou noc, strýčku Fido, dobrou noc, děti. ¶