Hledám dívku z autobusu do Brna

Uklizeno

A protože už se šíří zlé fámy, proč že mi to v deníčku nepřibyly od pátku žádné nové zprávy, rozhodl jsem se rázně zasáhnout. Jasně nepsal jsem. Ale ne, že by se nic nedělo. Prostě jsem neměl kdy. Kdybych si sedl ke psaní, tak ten pokojík nestihnu uklidit včas.

Od pátku do dneška jsem vynášel smetí, přerovnával věci a strkal spousty lejster do šuplíků s tím, že to třeba někdy ještě proberu (rozhodně před datem odevzdání přiznání k dani z příjmu). No, snad jsem nevyhodil žádnou fakturu nebo tak něco.

Každopádně dneska jsem si i vyluxoval (prostě jsem vzal drátěnej kartáč, dvakrát s ním přejel po koberci, a teprve pak začal fungovat na ten sajrajt i vysavač) a v pokojíčku to konečně vypadá, jako že se tam dobře dva měsíce neuklízelo a někdo tam chodil v holínkách. Jsem na sebe hrdý, že se mi povedlo uklidit.

Ještě převlíknu povlečení na posteli a, Mady, můžeš přijet. ¶

Vstoupili jste do mé tajné třinácté komnaty, otevřeli jste pandořinu skříňku, vypustili z lahve džina. Čtete můj osobní deník, proto se o mně, o sobě nebo o někom, koho znáte, můžete dozvědět nepříjemné, trapné nebo naopak zábavné věci. V každém případě uvítám, když nedáte najevo, co víte. Číst cizí deník, to se přeci nemá.