Hledám dívku z autobusu do Brna

Hledám majitele sítě Wi-Fi s SSID pscww

Včera jsem cestou z práce vystupoval z autobusu na Rolích až pár minut před devátou. Ani nevím, jak se to stalo, ale místo k domovu jsem zamířil do Cafe Noe.

Posadil jsem se na horní palubě k nejzazšímu stolu, otevřel knížku, kterou jsem při poslední návštěvě vyměnil s Markem Prokopem, pustil jsem notebook a objednal Lavazzu a jemně perlivou.

Najednou mi bylo příjemně — tenhle život jsem před třemi měsíci opustil. Od baru ke mně doléhal tlumený hovor studentů teologie, vzduchem zavanula kávová vůně promíchaná s cigaretovým kouřem a mně se na displeji objevila síť wifi.

(Jen tak na okraj, kdybyste někdo věděl, jak mám zkontaktovat majitele SSID pscww, neostýchejte se mi poradit. Rád bych se s ním domluvil, že jeho síť budu v kavárně používat. Google, Jyxo ani CZFree.net mi nepomohly.)

Když se se mnou půl hodiny po zavírací u dveří loučil můj oblíbený pingl, začal jsem cítit vánoční náladu. Než jsem zapadl do postele, ještě jsem si udělal dlouhou večerní procházku se Singrem a při pohledu na mihotající se světélka sobů zavěšených mezi barabyznyscentry jsem myslel na to, jaké mám štěstí, že jsem se dal dohroMady s tím děvčetem ze Zatáčky. ¶

Milý Ježíšku, vím, že jsem celý rok nebyl hodný, ale snažím se. Moc bych si k Vánocům přál, aby Fily začala denně psát alespoň jeden zápisek o délce do dvou set slov. Mám její texty moc rád a chybí mi, ale v poslední době se mi nepovedlo žádný její deníkový záznam dočíst. A taky ať je Světový Mír, ať se mají všichni rádi, ať nikdo nemá hlad, Trittico ať není nemocná, Lia s Drunkou ať najdou toho Opravdového Muže™, ať se pan Václav nekaboní, Mamince ať není líto, že jde do důchodu, a Mady ať je, jaká je.

Vstoupili jste do mé tajné třinácté komnaty, otevřeli jste pandořinu skříňku, vypustili z lahve džina. Čtete můj osobní deník, proto se o mně, o sobě nebo o někom, koho znáte, můžete dozvědět nepříjemné, trapné nebo naopak zábavné věci. V každém případě uvítám, když nedáte najevo, co víte. Číst cizí deník, to se přeci nemá.