On tam na nás musel snad číhat, nebo co. Jen jsme vyšli s Mady ze dveří, už se k nám hnal s pytlem odpadků a hodil je na nás: Tohle je myslim vaše.
Nojo, před pár dny se můj zaměstnavatel přestěhoval do nového, a při stěhování a dovybavování jsme nastřádali více odpadu , než se vejde do kontejneru. Nacpali jsme je proto do pytle a postavili vedle popelnice. Jenže popeláři se na pytel vykašlali (snad proto, že máme slouvu jen na určitý objem odpadků) a pytel nechali stát vedle prázdné popelnice.
Soused to vyřešil rázně. Kolem jeho domu žádnej bordel dělat nebudeme. Další den takhle před dveřmi do domu, kde můj chlebodárce sídlí, vyrostla malá skládka. Krabice a polystyrenové těsnění od monitorů, počítačů, tiskáren…
Soused nikdy nic neřekl a nevysvětlil. Prostě jen všechno nasypal před dveře do domu. Dlouho jsme nevěděli, jestli to třeba nedělá nějaká banda výtržníků, nebo jestli to není šikana na uvítání — prostě starousedlickej zvyk. Teprve ten večer, když pytel s odpadky přistál na mně, všechno bylo jasné.
Dělá to soused a má k tomu rozumný důvod. Nu což, odborníci na komunikaci jsme tu my. Teď už snad soused chápe, že mu neděláme svinec kolem popelnice jako škodolibou schválnost, a my jsme seznali, že se sousedy bude ještě legrace. ¶
Příspěvky odhalující identitu mých přátel mažu. Kdyby jich bylo hodně, zruším komentáře úplně. Pro soukromá a osobní sdělení použijte záznamník.